Měření a výpočty

Několik studií prokázalo, že profil mastných kyselin krevních lipidů v oběhu odráží příjem tuků a přímo souvisí se zdravotním stavem [23, 24, 25, 26, 27]. Tuky přítomné v krvi přesně odrážejí typy tuků, které je vaše tělo schopné použít k tvorbě energie, buněk a tkání, včetně buněčných membrán. Esenciální mastné kyseliny Omega-6 (kyselina linolová, LA) a Omega-3 (kyselina alfa linolenová, ALA) tělo není schopné produkovat a musí je získávat ze stravy. Esenciální mastná kyselina Omega-6 (kyselina linolová, LA) se v těle mění na Omega-6 (kyselina arachidonovou, AA). Esenciální mastná kyselina Omega-3 (kyselina alfa linolenová, ALA) se v těle mění na Omega-3 kyselinu eikosapentaenovou (EPA) a Omega-3 kyselinu dokosahexaenovou (DHA), viz Obrázek 1. Avšak ALA z rostlinných zdrojů neposkytne tělu dostatečné množství mořských EPA a DHA. Proto je nutné EPA a DHA doplňovat příjmem produktů přímo z mořských zdrojů.

Omega-6 a Omega-3 mastné kyseliny se ukládají v buněčných membránách. Jakmile se Omega-6 a Omega-3 mastné kyseliny, jako například Omega-6 kyselina arachidonová (AA), Omega-3 kyselina eikosapentaenová (EPA) a Omega-3 kyselina dokosahexaenová (DHA) uvolní z buněčných membrán, proměňují se v mocné lokální „hormony“. Tyto lokální „hormony“ kontrolují záněty a drobné svalové kontrakce v celém těle. A právě tvorba těchto lokálních „hormonů“ z jejich předchůdců, tedy mastných kyselin AA, EPA a DHA, určuje, zda je vaše stravování pro- nebo protizánětlivé. Dlouhodobě prozánětlivá strava může mít devastující účinek na vaše zdraví.

Minimální výskyt srdečních chorob mezi grónskými Inuity vedl vědce k vyslovení domněnky, že velká konzumace ryb může být zdraví prospěšná [28]. 20letý výzkum, jehož se zúčastnilo 852 nizozemských mužů středního věku, kteří konzumovali alespoň 30 gramů ryb týdně, jednoznačně potvrdil, že srdce těchto mužů bylo zdravější než srdce těch, kteří rybu nekonzumovali [29]. Ke stejným závěrům dospěl také 30letý výzkum provedený v Chicagu na 2 100 mužích, kteří konzumovali alespoň 35 gramů ryb denně. I jejich srdce bylo výrazně zdravější než srdce těch, kteří ryby nejedli [30]. Jedním z nejdůležitějších účinků Omega-3 mastných kyselin EPA a DHA z mořských ryb na srdce je jejich schopnost potlačit fibrilaci komor a následnou srdeční zástavu v rámci primární a sekundární prevence [31].


Obrázek 1. Metabolizmus Omega-6 kyseliny linolové (LA) na Omega-6 kyselinu arachidonovou (AA) a Omega-3 kyseliny alfa linolenové (ALA) rostlinného původu na mořskou Omega-3 EPA a DHA.

Hladina Omega-3 mastných kyselina EPA a DHA z mořských zdrojů je důležitým faktorem pro průběh nejrůznějších zdravotních procesů, obzvlášť těch, které přímo souvisí s životním stylem.
Pro získání podrobnějších informací o hladinách Omega-3 mastných kyselin a souvisejících onemocněních přečtěte si vědecké publikace, na něž zde odkazujeme [6, 8, 32]. Omega-3 mastná kyselina eikosapentaenová (EPA) je nejdůležitější Omega-3 mastnou kyselinou nalezenou ve svalech a játrech, kdežto Omega-3 mastná kyselina dokosahexaenová (DHA) je dominantní hlavně v očích, spermatu a mozkové kůře. Omega-3 mastná kyselina DHA je zásadně důležitá pro normální vývoj mozku a oční sítnice, obzvlášť u předčasně narozených dětí. Kyselina DHA, která je esenciální pro prenatální vývoj mozku, pokrývá 40 % mastných kyselin v lipidové dvouvrstvě v mozku. Řádná spotřeba DHA bývá spojována s mnoha zdravotními přínosy včetně vývoje mozku a sítnice, zdravého vývoje, formování paměti, správné funkce synaptické štěrbiny, biogeneze fotoreceptorů, neuroprotekce [10, 33, 34].

Obrázek 2. Nevyvážená a prozánětlivá strava

Na Obrázku 3 vidíme, že naprostá většina z prvních 45 331 poskytnutých krevních vzorků analyzovaných našimi laboratořemi se vyznačovala evidentní nerovnováhou Omega-6 (AA)/Omega-3 (EPA), což znamená, že většina účastníků vyšetření by měli změnit své stravovací návyky. Tento závěr zůstává stejný i po posouzení 400 000 vzorků (údaj z června 2019).



Obrázek 3. Rovnováha Omega-6 (AA) / Omega-3 (EPA) pravděpodobně nastává pod hodnotou 3:1, což je v souladu s žádoucí úrovní Omega-3.

Normální poměr omega-6 a omega-3 je důležitý pro udržení normálního vývoje buněk a tkání (homeostáza) a také pomáhá tělu potlačovat záněty. Tyto mastné kyseliny jsou předchůdci lokálních „hormonů“, jako jsou prostaglandiny, leukotrieny a tromboxany, které regulují zánětlivé procesy a také kontrakce a uvolnění hladkého svalstva.

Nerovnováha Omega-6 a Omega-3 mastných kyselin byla zjištěna u řady chorob souvisejících s nezdravým životním stylem. Pro získání podrobnějších informací o hladinách Omega-6 / Omega-3 mastných kyselin a souvisejících onemocněních přečtěte si vědecké publikace, na něž zde odkazujeme [7, 12, 16]. Vhodná, vyvážená a protizánětlivá strava a rovnováha Omega-6 a Omega-3 mastných kyselin je zásadně důležitá pro zdraví nastávajících maminek a jejich dětí, a to z toho důvodu, že vývoj mozku a nervového systému dítěte vyžaduje velké a vyvážené množství Omega-6 a Omega-3 mastných kyselin, které miminko nemůže získat jinak než prostřednictvím stravy maminky [35, 36]. Odpovídající rovnováha Omega-6 a Omega-3 mastných kyselin přispívá k mentálnímu zdraví a dobré funkci nervového systému, podporuje zdravé srdce a krevní oběh, přispívá ke zdraví žaludečního a střevního traktu, prospívá funkci plic a dokonce podporuje zdravou pleť (viz výsledky Výzkumu, interní vývojové projekty).

 

Obrázek 4. Vyvážená strava

Kyselina arachidonová (AA) představuje pro naše tělo nejdůležitější omega-6 mastnou kyselinu. Je výchozím elementem pro tvorbu lokálních tkáňových hormonů, jako jsou prostaglandiny, tromboxany a leukotrieny, které jsou aktivovány omegou-6. Tkáňové hormony se podílí na zánětlivých procesech a jsou hlavní příčinou bolesti. Zánět je fyziologický proces, který vzniká v reakci na infekci nebo zranění. Celková funkce akutního zánětu je ochránit tělo před poškozením tak, že dochází k omezení šíření infekce nebo následků zranění. Dlouhodobý (chronický) zánět však může vašemu tělu uškodit. 

Koeficient AA ukazuje naměřenou hodnotu omega-6 mastné kyseliny arachidonové (AA) jako procentuální poměr z celkově naměřených mastných kyselin. Správné průměrné hodnoty jsou v rozmezí 6,5 až 9,5 %, přičemž optimální cílová hodnota je 8,3 %. Někteří jedinci mají geneticky danou hladinu kyseliny arachidonové pod 5 % (ve žlutém nebo červeném rozmezí na stupnici), zatímco jiní mohou mít hladinu nad 10 % (ve žlutém nebo červeném rozmezí na stupnici). První skupina by tedy měla zvýšit přísun stravy bohaté na zdroje kyseliny arachidonové (AA), jako jsou např. vejce a masné výrobky ze zvířat krmených zrním (např. kuřata), zatímco druhá skupina by měla přísun stravy bohaté na AA snížit.  
Procento kyseliny arachidonové (AA) hraje důležitou roli v několika našich výpočtech, a pokud je vaše hodnota AA nižší než 5 %, nebo vyšší než 12 %, má to nežádoucí dopad na některé hodnoty uvedené ve výsledcích vašich testů.

 

Obrázek 5. Cílová procentuální hodnota hladiny kyseliny arachidonové je 8,3 %  

Na Obrázku 5 vidíme, že z 42 489 individuálních vzorků, které byly testovány v našich laboratořích, má většina optimální účinnost tvorby kyseliny arachidonové. Ke stejnému závěru jsme došli po zhodnocení 369 000 vzorků v dubnu 2020.

Nízká hladina kyseliny arachidonové může být způsobena oslabenou enzymatickou aktivitou při její syntéze (obrázek 1) nebo nedostatečnou spotřebou omega-6 kyseliny linolové (LA) při stravě bez tuku nebo s výrazně omezeným tukem. Nízká hladiny kyseliny arachidonové může způsobit časté záněty anebo delší hojení poranění [37, 38].

Na Obrázku 6 vidíme, že indikátor „Propustnost buněčné membrány“ u většiny z prvních 45 329 poskytnutých krevních vzorků analyzovaných našimi laboratořemi je nevyvážený, což znamená, že většina účastníků vyšetření by měli změnit své stravovací návyky. Tento závěr zůstává stejný i po posouzení 400 000 vzorků (údaj z června 2019). 

Obrázek 6. „Propustnost buněčné membrány“ by měla nejlépe být 4:1.

Složení a celková struktura buněčné membrány jsou rozhodující pro zdraví buněk a tudíž pro celé tělo.
Na jednu stranu membrána musí být dostatečně pevná, aby poskytovala robustní buněčnou architekturu.
Na druhou stranu stejná membrána musí být dostatečně propustná, aby se živiny mohly dostat dovnitř a odpadní produkty pak ven, a stejně tak, aby buněčné receptory mohly volně „proplouvat“ v její lipidové dvouvrstvě.

Buněčné receptory v lipidové dvouvrstvě plní funkci určitých záchytných míst neboli stanic pro hormony a další bioaktivní živiny, které mají přímý vliv na životnost buněk. Příkladem mohou být částice cholesterolu, které dopravují mastné kyseliny a jiné tukové složky z jater do buněk. Žlutý protein na částici cholesterolu (Obr. 7) se připojuje k receptoru na povrchu buněčné membrány, a dopravuje tak mastné kyseliny a další tukové složky do buňky. 
V ideálním případě by se volně plovoucí buněčné receptory měly pohybovat po povrchu membrány „jako při raftingu na lodi v řece“.

Obrázek 7. Volně plovoucí buněčné receptory a částice cholesterolu, která nese mastné kyseliny a jiné tukové složky v krvi z jater do všech buněk těla.

Na Obrázku 8 vidíme, že indikátor „Index celkové pohody“ u většiny z prvních 45 331 poskytnutých krevních vzorků analyzovaných našimi laboratořemi je nevyvážený, což znamená, že většina účastníků vyšetření by měla změnit své stravovací návyky. Tento závěr zůstává stejný i po posouzení 400 000 vzorků (údaj z června 2019).


Obrázek 8. Index celkové pohody by měl pravděpodobně dosahovat hodnoty pod 1:1


Následující obrázek ukazuje, že pokles této hodnoty významně ovlivňuje celou řadu faktorů spojených se stavem dobré nálady [39]. Je evidentní, že nerovnováha v profilu mastných kyselin může vyvolat depresi [40, 41]. Mořské Omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA mohou fungovat jako stabilizátory dobré nálady [42, 43].




Denní podávání 3 g z mořských ryb získávaných omega-3 mastných kyselin EPA a DHA po dobu 3 měsíců výrazně snížilo pocity hněvu a úzkosti mezi uživateli návykových látek v porovnání se skupinou, které při studii bylo podáváno placebo [44]. Několik klinických studií prokázalo, že se zvýšením spotřeby protizánětlivých Omega-3 EPA a DHA z mořských zdrojů se prokazatelně zlepšují kognitivní schopnosti [45, 46, 47]. Dětství a stáří jsou dvě kritické životní etapy, kdy jsou lidé obzvlášť zranitelní, a kdy odpovídající spotřeba Omega-3 EPA a DHA z mořských zdrojů je nezbytným předpokladem dobrou funkci mozku. V těchto životních etapách je nedostatek Omega-3 spojován s potížemi při učení, slabou pamětí a výkyvy nálad.

Tento mechanismus může fungovat tak, že když jsou neurony stimulovány neurotransmitery, jak Omega-3 EPA a DHA z mořských zdrojů, tak Omega-6 kyselina arachidonová (AA) jsou uvolňovány z lipidové dvojvrstvy a metabolizovány v mozku, což vede ke vzniku řady bioaktivních sloučenin, jako jsou prostaglandiny, thromboxany, leukotrieny, lipoxiny, resolviny a proteiny, včetně neuroprotektinu D1 z volné DHA. Tyto bioaktivní lokální „hormony“ mohou modulovat a ovlivňovat několik cest spojených s neurotransmitery, jako jsou serotonin, noradrenalin, které ovlivňují rychlost srdečních kontrakcí, acetylcholin ovlivňující schopnost udržení pozornosti a dopamin ovlivňující schopnost učení se [48, 49, 50].